Jede bába, nevohroženě a dost rychle... vlaje na ní balónovej kabát.
Uskakuju, tak tak to vyberu že neskončím v regálu s kakavem.
Bacha, tady jede další, ale ta už nejni milosrdná, ta už mi jde po kotníkách, nevaděj jí moje najkáče čerstvě umytý a na semiši zanechává obtisk kolečka od vozíku zn. Wanzl.
To ta třetí mě jen lehce šťouchne berlemi co má navrchu vozíku, jež je zaplněn samými zvláštními druhy zboží, šetří nešetří, koupila, nekoupila...
Ne tak ten dědula, ten se jen plete, uskočím doleva, je tam, uhnu se doprava, dědek přesně kopíruje moje pohyby.
Sakra, má snad šestej smysl jako myčky nádobí?
Dobrý, dědka jsem zvládnul, obešel jsem to jinou uličkou, heheč.
Jenže smůůůla, i dědek se posunul a právě se motá u artiklu, kterej si chci prohlídnout.
Je to v prdeli. Dopoledne není čas pro nákupy lidí ve věku pod pětašedesát.
Neva, jdu na kasu.
Prd, nejdu, stojí tam děsně moc různejch babek, některý s lhostejným a znechuceným výrazem, safra - to musely bejt dračice za mlada, jiné rezignovaně, páč jim v portmonce zbejvá posledních tři sta korun do dalšího důchodu.
Vochcal jsem to! HAHA!
Víte jak?
Jasnačka.
Šel jsem na samovobslužnou pokladnu.
Už jste někdy viděli dědka anebo babku matlat se s dotykovou vobrazovkou???
Tuto trefnou streetartovou kresbu můžete spatřit naproti OD Tesco v Hradci Králové a neobjevila se tam náhodou, jedná se o cílený vzkaz vnímavým kolemjdoucím...
Kresba dědouška s automatickou pistolí původně zdobila zastávku MHD, místo každodenních střetů generací a projevů militantního seniorství.
Nyní je zastávka o třicet metrů dál.
